Proč nedávat všechny vejce do jednoho košíku

Diverzifikace – ošklivé slovo, ale nejen ve světě investic mocný nástroj, který snižuje ztráty a posiluje budoucí výnosy. Využíváte ho v rámci správy svých financí? Víte, jak s ním pracovat?

Cervantes kdysi napsal, že moudrý člověk nedává všechna vejce do jednoho koše. Pro svět investic je to ideální příměr. Diverzifikovat (neboli rozkládat riziko) znamená nespoléhat jen na jeden nástroj, na jeden investiční horizont, na jeden region, na jednu měnu, na jedno odvětví atp. Dobře rozložené riziko zajistí, že když se jednomu „vejci“ nedaří, daří se těm ostatním. A čím širší portfolio je, tím hlubší diverzifikaci vyžaduje.

Co tedy diverzifikace není? Například nákup dluhopisů jedné nejmenované společnosti se splatností tři, pět a sedm let. Možná takové cenné papíry svými splatnostmi přesně odpovídají vašemu investičnímu horizontu a možná nabízí zajímavý kupón, nicméně riziko je stále spojené s jediným emitentem, a co se stane, když ten svému závazku nedostojí?
Nebo: vložení veškerých úspor pouze a jen do zlatých slitků (zlato = uchovatel hodnoty); do
akcií jediné společnosti (v jejich keckách se přece tak skvěle běhá); do podílového fondu,
který se zaměřuje výhradně na srílanskou ekonomiku (to byla tenkrát nejkrásnější dovolená). Důvodů k takovým „emotivním“ investicím může být mnoho a v nějakém širším mixu by možná dávaly smysl, ale samostatně jsou spíše cestou k červeným číslům.

A co naopak diverzifikace je? V oblasti investičních nástrojů určitou míru diverzifikace zajistí podílové fondy – v první fázi určitě ty globální, které mají v portfoliu kvalitní dluhopisy a/nebo akcie desítek společností v různých „silných“ měnách a pokrývají celou řadu odvětví. Samozřejmě lze v rámci dalších kroků doplnit i fondy s užším záběrem, tematické, které vaše portfolio okoření, nicméně v něm pravděpodobně budou zastoupeny spíš menšinově.  investičními horizonty je to podobné. Robustní a komplexní investiční portfolio by mělo být rozkročeno v čase – tzn. od pohotovostní rezervy uložené většinou na spořicích účtech (investice v řádu několika měsíců až let), přes dlouhodobější rezervy s horizontem okolo 3 až 5 let v konzervativnějších nástrojích (nemovitostní a dluhopisové fondy) až po střednědobé a dlouhodobé investice s časem realizace 10 let a víc (kde už je prostor na rizikovější nástroje).

S rostoucím objemem portfolia můžete rozkládat riziko víc a víc, samozřejmě s ohledem na investiční horizont a také na vlastní ochotu podstupovat riziko. Zlaté slitky, korporátní dluhopisy, akcie a kryptoměny by ale opět měly být spíš jen špetkou pro zvýraznění chuti. A zda investovat i do finančních nástrojů, které nejsou měnově zajištěné do české koruny? Pokud je vaše portfolio dostatečně stabilní a rozumíte principu investic v cizích měnách tak určitě. Nikdy by však cizoměnové investice neměly převážit nad nástroji v měně domácí. Investiční portfolio funguje podobně jako vějíř, s větším záběrem přichází větší komfort, ale musíte ho držet pevně v ruce.

Pokud váháte, zda dokážete rozumné investiční portfolio sestavit sami, najděte si člověka, kterému věříte a o kterém víte, že se ve světě investic skutečně orientuje. Třeba finančního poradce, pro kterého je aktivní správa majetku denním chlebem :)

Obsah článku není investičním doporučením. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích.